Every thing happens for a reason...

21. března 2012 v 13:05 | šílená
Každá věc se děje z nějakého důvodu.

Ale já ten důvod pořád nechápu....Nechápu, jak to mohlo zajít tak daleko....Kam se podělo to, jak sme si jeden druhého vážili?
Jak sme se na sebe těšili, neřešili kraviny, ale užívali si každýho dne spolu....Automaticky sme věděli, že dnešek prostě bude jen náš, že budeme spolu....zajdem na pivko, zajedem někam na vejlet upíct buřta, podíváme se spolu na film, půjdem na flašu s ostatníma....O víkendu zajedem na chalupu....spolu<3...
A teď? ....jak se mám zbavit pocitu, že to bez tebe nezvládnu, nedokážu si představit být s někým jiným....S kým pojedu na tu chalupu? S kým budu trávit víkendy? S kým se půjdu projít....vedle koho usnu?
Kdo se semnou podívá na ten film, který sme měli v plánu skouknout spolu?! Kdo mě bude hladit po vlasech a šeptat mi, že mě má rád....


Ty už to nechceš? Po dvou letech....co jsme spolu strávili? Byli to tak špatný dva roky? Sem tak špatnej člověk?.....Ano s kamarády se člověk pobaví, ale když má tak krásnej vztah jako sme měli my dva...zjistí, že toho druhýho potřebuje, že s kamarádama nemůžeš dělat všechno....i oni mají své zájmy, stárnou stejně jako my a začínají si vést vlastní život....Potřebujeme přeci někoho, kdo nás utěší,když nám bude smutno, kdo nás podrží, když tu bude problém.....
A co my? Místo toho aby to zase všechno bylo fájn , je to čím dál horší....Nevážíme si jeden druhého...Podezíráme se s věcí, které sme nikdy neudělali....Nadáváme si za nesmysly.....Je to vážně KONEC?!
Ještě včera...když se mi zavalily oči slzama....si tu pro mě byl....řekl si : ,, Neplakej to se spraví ,, , a já ti věřila...ta slova mě dokázala utěšit....ale potom o pár hodin později si řekl....něco co nemůžu ani psát...nemám na to....myslel si to vážně?!...

Bojím se, že jsi to myslel vážně....

Bojím se toho, že bych tě za čas mohla potkat s jinou....Ten pohled jak se držíte za ruce a díváš se na ni, jako si se kdysi díval na mě....brrr....hrozná představa, bolí to už jen když na to pomyslím!Přála bych ti být šťastnej....ale chtěla bych aby si byl zase šťastnej se mnou.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naty-sweet Naty-sweet | Web | 21. března 2012 v 13:40 | Reagovat

Okey...Nevím co k tomu napsat...Je mi tě moc líto..Chtěla bych,abys byla šťastná a když teď vidím (nebo čtu),že se trápíš chce se mi brečet..A je mi smutno...Ale doufám,že alespoň to,že si se tu vypsala ti trošku pomohlo :))

2 Martin Martin | Web | 21. března 2012 v 14:24 | Reagovat

Je to blbá situace, když si nechceš připustit, nebo spíš nevíš, jestli to myslel vážně, ale člověk musí do života počítat i s tím faktem, že se tohle stane... :/ Přeju ti hodně štěstí dál do života a věřím, že tohle se brzy urovná.. :)

3 bajus-peace bajus-peace | Web | 19. dubna 2012 v 20:41 | Reagovat

moc krásnej článek. musim souhlasit s naty-sweet- taky mi je do breku. ten článek má vážně hloubku a máš vážně cit pro psaní... moc hezký, i když smutný. přeju ti, aby ses už netrápila a byla happy. Po každé zimě přijde sluníčko:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama